Klient si advokáta vybírá podle důvěry. A důvěru si googlí.

Stavovské předpisy zakazují nekalou reklamu, srovnávání s kolegy a přetahování klientů. Nezakazují vysvětlovat právo, publikovat odborné texty a být vidět jako odborník.

Odborné články, komentáře k novelám a rozhovory nejsou reklama, ale prokazování expertizy, a pravidla profesní etiky je nezakazují. Nesrovnáváte se s kolegy a neslibujete výsledek, vysvětlujete, jak se věci mají. Byznysové a lifestyle weby to berou, text připraví redakce, vy schválíte každé slovo, článek zůstává minimálně 2 roky.

Doporučení je nejlepší zdroj klientů a vždycky bude. Jen dnes končí ověřením: klient dostane vaše jméno a jde si ho vygooglit.

Chodí, ale i doporučený klient si vás vygooglí, než zavolá. Když najde vaše texty, doporučení se potvrdí a zavolá. Když nenajde nic, zaváhá, a to zaváhání se nikde neprojeví, on prostě nezavolá a vy se to nedozvíte. Publikace do 3 dnů, od několika set korun.

Příspěvek o novele, deset lajků od kolegů z oboru a nula klientů. LinkedIn vás ukazuje lidem, kteří vás už znají a jsou z branže.

To je přesně ten problém: síť vás ukazuje lidem z oboru, ne klientům. Text na obecném, byznysovém nebo regionálním webu čte ten, kdo právě řeší rozvod, smlouvu nebo výpověď a advokáta teprve hledá, a AI asistenti ho citují. Text připraví redakce, článek zůstává minimálně 2 roky, průměrně kolem 1 000 Kč.

Soudy, klienti, spisy, a večer nemáte sílu psát články. Budování značky vypadá jako práce navíc, na kterou není kapacita.

Zadání jsou dvě věty, obvykle z rad, které klientům stejně opakujete na každé první schůzce. Text napíše redakce webu a vy ho jen přečtete a schválíte, aby seděla právní přesnost. Deset minut mezi kauzami a článek pod vaším jménem pracuje minimálně 2 roky. Publikace do 3 dnů.

Máte dvě možnosti. Text si napíšete sami nebo ho dodá váš marketér a weby ho publikují. Nebo si napsání objednáte u redakce webu, který článek vydá: redaktor zná svoje čtenáře a ví, jak o vás psát, aby to nevypadalo jako reklama. Většina firem volí druhou cestu, cena za napsání je obvykle několik set korun navíc k ceně publikace.

Článek je běžný redakční text: tip, rozhovor, recenze, průvodce tématem. Obsahuje odkaz na váš web a je označený jako spolupráce tam, kde to web dělá. Před publikací můžete text schválit, pokud si tu službu u webu objednáte.

Profil firmy na Googlu je nutný a recenze jsou jeho nejsilnější část. Ukáže vás ale jen tomu, kdo už hledá vás nebo váš obor na mapě. Klient, který teprve vybírá, píše „dobrý advokát obchodní právo Praha“ a tam se profil neobjeví. Na tyhle dotazy odpovídají články.

Obojí se doplňuje: článek přivede klienty k tomu, aby si vás vyhledali jménem, a profil s recenzemi je pak přesvědčí. Bez článku k profilu nedojdou, bez profilu jim článek nestačí.

Reklama ve vyhledávači nebo na sítích je viditelnost na pronájem: funguje, dokud ji platíte, a lidé ji umí přeskočit. Cena za proklik roste každý rok zhruba o desetinu, protože v aukci přihazuje víc firem, a reklamu neznámé firmy lidé klikají méně, což ji dál zdražuje. Po roce kampaně nezůstane nic, co by našel Google nebo AI.

PR článek je běžný text na cizím webu, který si čtenář sám najde a přečte, protože mu pomáhá. Zůstává publikovaný minimálně 2 roky a pracuje i ve chvíli, kdy žádnou kampaň neplatíte, a na rozdíl od inzerátu ho čtou i AI asistenti. Nejlépe funguje kombinace: reklama sklízí existující poptávku, články pro oblast advokáti s osobní značkou ji vytvářejí a přes vyšší proklikovost postupně zlevňují i vaše kampaně. Podrobné srovnání najdete v článku PR články, nebo reklama?

PR články jsou část SEO, ne jeho náhrada. Klasické SEO ladí váš vlastní web: titulky, obsah, rychlost. To zvládnete z velké části sami. Druhou polovinou je důvěryhodnost webu, kterou vyhledávače měří podle toho, kdo na vás odkazuje a kdo o vás píše, a tu si sami nenapíšete. PR články na zavedených webech dodávají přesně tyhle zpětné odkazy a zmínky. Postup včetně toho, co si udělat sami a zadarmo, je v průvodci SEO pro malé firmy.

GEO (generative engine optimization) je totéž pro AI asistenty: ChatGPT, Gemini nebo Perplexity neodpovídají seznamem odkazů, ale několika konkrétními jmény. Koho doporučí pro oblast advokáti s osobní značkou, rozhodují texty na důvěryhodných webech; pokud se o vás nepíše, AI o vás neví. Zkuste se AI zeptat na svůj obor a podívejte se, jestli jste v odpovědi. Jak se do ní dostat, vysvětluje článek Co je GEO.

Články od několika set korun, průměrně kolem 1 000 Kč včetně napsání. Cenu si každý web určuje sám a vidíte ji předem, nabídky vám weby pošlou do 24 hodin od zadání poptávky. Vy vyberete, které chcete, žádná nabídka vás k ničemu nezavazuje. Reálné ceny bez hvězdiček rozebírá článek Kolik stojí PR článek.

Platí se z kreditu, minimální dobití je 1 500 Kč. Kredit se blokuje až u objednávky a čerpá se až ve chvíli, kdy publikovaný článek schválíte. Nevyužitý kredit vracíme do tří pracovních dnů. Při jednom článku měsíčně počítejte zhruba 12 000 Kč za rok.

Tři věci, které se dají sledovat bez agentury. První: klienti, kteří přišli přímo, tedy z vašeho webu, telefonu nebo mailu, ne z portálu nebo reklamy. Druhá: vyhledávání vašeho jména, vidíte ho v Google Search Console jako dotazy s názvem firmy. Třetí: odkud klient přišel, stačí se při objednávce zeptat.

Nepočítejte prokliky z článku. Většina lidí si článek přečte, zavře ho a firmu pak hledá jménem nebo se vrátí za týden. Efekt je v tom, kolik lidí vás zná a hledá, ne v tom, kolik jich kliklo na odkaz. Proto se vyplatí porovnávat čísla po čtvrtletích, ne po dnech. Podrobněji v článku Jak měřit, že PR články fungují.

Před publikací si můžete objednat autorizaci: web vám text pošle ke schválení a bez vašeho souhlasu ho nevydá. Po publikaci máte možnost reklamace, kterou řeší web, a když se nedohodnete, rozhodčí PlaCly. Kredit se čerpá až po vašem schválení publikovaného článku, takže za text, který neodpovídá zadání, neplatíte.

Nejlepší prevence je dobrá poptávka: napište, o čem má článek být, komu je určený a kam má vést odkaz. Stačí dvě věty. Jak na to, ukazuje článek Jak napsat poptávku na PR článek.